X No comment....

24. ledna 2009 v 22:44 | Lustre |  Ana & Mia
 

Lustre is BACK!!! Coming soon ;o)

14. srpna 2008 v 23:10 | Lustre |  O blogu

Holky! Jsem zpátky!!! Brzy mě tu zase budete vídat!

A na zahřátí vám přibaluju pár super foteček!!!


Tak zatím mi pište komentíky, ať vím, jestli sem vůbec někdo chodí ;o) Těším se! Povězte taky, co děláte o prázkách!


Andílkovy stránečky

3. ledna 2008 v 0:20 | Lustre |  Andílek

Ahojky berušky!!! Mám nové stránečky plné THINSPIRACE, modelek, příběhů, diet, sportu, tipů a triků, hudby, atd!! Určitě se jukněte!!!

Andilek.hostuju.cz

Ukázky:

Andilek.hostuju.cz

Andilek.hostuju.cz

Andilek.hostuju.cz

Andilek.hostuju.cz

Těším se na vás!

 















Když se chce...

9. prosince 2007 v 2:30 | Lustre |  Příběhy
Na tyhle stránky jsem narazila náhodou. Vlastně ne náhodou, ale cíleně. Jen jsem se chtěla utvrdit v tom, že to, co jsem prožívala a prožívám, není jen můj obrovský a neřešitelný problém. A že v tom opravdu nejsem sama, jenom já, jako debil a jako něco "extra" oproti těm "druhým". A chtěla bych V8m taky napsat něco málo o sobě a mém souboji s tím hnusem - a to je zvracení. Začalo to ve druháku. Zhubla jsem asi 10 kg, ale dalo to hodně práce. Pak jsem měla pořád hrozný hlad. A tak jsem vyzkoušela zvracení. Prostě jsem si myslela, že je to dobrý nápad jak udržet svojí váhu pod kontrolou. A potom, co jsem si myslela, jak to všechno zvládám a mám pod kontrolou mě to celé vtáhlo do svýho začarovanýho kruhu, převálcovalo a vláčelo mě to tam, kam to chtělo a nepustilo tam, kam jsem chtěla já. Nepředstavitelné množství jídla mi prošlo hrdlem, protože o žaludku se tady moc psát nedá ... Člověk, který to nazežil, nemá představu kolik jídla najednou se dá sníst a kolik se dá hned vyzvracet. A to ne jenom jednou nebo dvakrát za sebou .... Kdo to nezažil, ten to nepochopí. To jak je člověk nešťastný, jak se nenávidí, jak se štítí sám sebe a přesto s tím neskončí.

Chci pryč z bludného kruhu

9. prosince 2007 v 2:28 | Lustre |  Příběhy
Ahoj všichni. Za těch 10 let, co se plácám v anorexii a bulimii, bych si jen přála, aby se tvářím se stejným problémem podařilo začít se usmívat na život bez problémů s jídlem. Bohužel já mezi ně nepatřím, naopak, propadám se do čím dál větších propadlišt, že si občas řikám, stojí za to žít tohle peklo? Jeden psychiatr ale řekl, co když tohle je už ten život po smrti..?! Na první pohled bych se mohla zdát jako ideální - studuje VŠ, sama se uživí, bydlí s přítelem, který ji má rád, má přátele...možná je hubenější..možná má nevysvětlitelné propady nálad..nevysvětlitelné finanční výdaje..musí prý moc pracovat..občas prostě nefunguje a všechno hází do koše..dost času je velká neznámá, co vlastně kde dělá..pořád někam spěchá..má divný denní rytmus..občas hodně jí mezi kamarády a nepřibere ani deko, občas doma vůbec nejí, ale nehubne..sakra, to nikoho nezajímám, proč tak divně žiju, že si mě nikdo nevšimne a nevidí, jak se trápím???

Kolegyně má anorexii

9. prosince 2007 v 2:26 | Lustre |  Příběhy
Jsem v tom až po uši a vím to. Nejsem asi dostatečně silná s tím bojovat. Asi tak v šestnácti jsem začala se svojí ségrou hubnout. Čekali nás taneční, byli jsme ve věku, kdy holky čekají na svého prince z pohádky. Úspěch se dostavil téměř okamžitě. stačilo deset měsíců zdravé výživy a deset kilo bylo dole...Jenže 70 kilo modelky nemají, nemyslíte????

Kvůli Aně invalidní důchod?

9. prosince 2007 v 2:25 | Lustre |  Příběhy
Můj příběh začal tím,že jsem se v 18 letech rozhodla zhubnout.Vážila jsem tehdy 120kg měřila 178cm,tlustoška.Pod lékařským dozorem ,ale i bezva nehladovějící dietou jsem zhubla na 80 kg za 4 měsíce.Lékař mi zkontroloval můj zdravotní stav,naučil mě jak se pomalu vrátit k normální stravě abych neměla jojo efekt.Supr dařilo se.Vdala jsemse porodila prvního syna zůstala na váze 80 kg,pak jsem po roce otěhotněla podruhé a nastalten osudný zlom.

Další články


Kam dál