close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Poruchy příjmu potravy

5. září 2007 v 17:15 | Lustre |  Ana & Mia
Anorexia nervosa a bulimia nervosa i psychogenní přejídání a noční jedlictví patří mezi poruchy příjmu potravy.


Tyto poruchy jsou nyní často prezentovány v médiích. V poslední době to bylo v souvislosti s odmítnutím velmi štíhlých modelek na molech módních přehlídek ve Španělsku a úmrtím dvou zahraničních modelek, které držely pravděpodobně příliš drastické diety a trpěly mentální anorexií. U americké pacientky, kterou média věrohodně popsala pro stanovení diagnózy dlouholeté bulimie, se společnost zajímala o její odpojení z dlouhodobé přístrojové podpory, bez které již nebyla schopna existovat (nejspíše také pro určité následky onemocnění).

VROZENÉ I ZAVINĚNÉ VLIVY

Obezita jako možný následek psychogenního přejídání a nočního jedlictví je diskutována na všech úrovních. Lze tedy říci, že během posledního desetiletí se znalosti o poruchách příjmu potravy mnohonásobně rozšířily. Co se nezměnilo, je naše neznalost přesné etiopatogeneze onemocnění, přestože víme, že jde o onemocnění multifaktoriální, kde hrají roli vlivy genetické, rodinné výchovy a stravovacích návyků i společenského tlaku na dosažení až abnormální štíhlosti, vytvářené virtuální realitou médií a reklam.

"NEJSEM NEMOCNÁ"

Přestože se jedná o původně psychické onemocnění, pacientky jsou často dlouhodobě léčeny u jiných odborníků. U praktických a dětských lékařů, internistů, gynekologů, endokrinologů. Dívky často pomoc zvláště na počátku onemocnění zcela odmítají a odbornou podporu dlouho vyhledávají pouze rodinní příslušníci. Dívky se jako nemocné necítí, diety považují za společensky žádoucí a záviděníhodný úspěch. Ani psychické obtíže zprvu nemají a pak se bojí s nimi svěřit ve strachu ze stigmatizace a z nucení okolí k přílišnému nárůstu váhy.
Je stále pravda, že s negativním obrazem duševně nemocného se setkáme v postojích laické veřejnosti, dokonce některých odborníků a studentů lékařských fakult. Také proto je někdy pro dívky, zprvu chválené a obdivované pro společensky žádoucí hubnutí, tak těžké se rozhodnout pro vhodnou léčbu. Od rozpoznání obtíží k jejich léčbě je často dlouhá cesta. To snižuje pravděpodobnost úspěchu v léčbě a vede k postupnému nárůstu následků onemocnění.

SNAHA PATŘIT K PREFEROVANÝM ŠTÍHLÝM

Onemocnění je vykládáno různě a souhra příčin, která k němu vede, může být individuálně odlišná. Obecně lze poruchy příjmu potravy chápat jako způsob reakce na stres (současný nebo dlouhodobý), která se projeví v náročném vývojovém období puberty nespokojeností s vlastním tělem a následnými dietami. Dospívající se odpoutává od rodiny, navazuje vztahy s vrstevníky a hledá profesionální uplatnění ve společnosti.
Vyšší riziko vzniku poruch příjmu je tam, kde je životní uplatnění spojeno s nepřiměřeně štíhlou postavou (u sportovkyň, tanečnic, modelek). K hledání vlastní dospělé identity patří i sexuální problémy, vztah k vlastnímu tělu. Na zevnějšek je v současné společnosti kladen stále větší důraz. Víme, že i úzkost, obsedantní a perfekcionistické rysy představují vyšší riziko pro vznik anorexie, emoční labilita a impulzivita (kolísání mezi nadměrnou a nedostatečnou kontrolou chování) jsou rizikové pro vznik bulimických obtíží. Jednotlivé formy onemocnění mohou přecházet jedna v druhou.

VĚTŠÍ DOSTUPNOST LÉČBY

Výskyt poruch příjmu potravy u nás stoupá, a to nejen typických, ale i atypických forem, kde nemusí být splněny všechny podmínky pro diagnózu. Potřebná léčba je ovšem stejná. Celosvětově se odborníci zabývají i tím, aby byla zabezpečena dostupnost léčby. Je důležitým faktorem, který výsledky léčby ovlivňuje. Anorexii dělíme na restriktivní a purgativní (se zvracením a jinými kompenzačními mechanismy). Klinicky je vždy přítomno úmyslné snižování váhy či udržování podváhy pod 17,5 BMI spojené se strachem z tloušťky i při výrazně se rozvíjející podváze a ztrátě menstruace. Bulimie je popsána opakovanými záchvaty přejídání a přehnanou kontrolou tělesné váhy. Myšlenky na postavu a jídlo dívku postupně ovládají a připraví ji často o zájmovou činnost i kontakty s přáteli. U spolupracující pacientky nebo rodiny lze onemocnění poznat snadno. Nedostatečná schopnost nahlédnout na povahu obtíží a chybějící motivace ke změně jídelního chování a k normalizaci váhy přispívají k utajování obtíží a zvýšenému riziku chronického průběhu.
Jedním z prostředků ke zvýšení motivace k léčbě je motivační terapie. Vychází z koncepce léčby závislosti na alkoholu či kouření. Motivace se v průběhu nemoci mění, ovlivňuje ji i samotné hladovění, společenský důraz na štíhlost či tlak reklam např. na rychlou pasivní redukci váhy bez vlastní aktivity a změny životního stylu.

SPOLUPRÁCE PACIENTKY MŮŽE BÝT ZDÁNLIVÁ

Pacientka si štíhlosti často velmi cení, je hrdá na svou kontrolu nad jídlem, má někdy pocit morální čistoty nebo převahy nad ostatními. Vyhublá, hyperaktivní, jako by necítila hlad, únavu, ani v ohrožení života, odmítá péči, popírá nemoc a ignoruje obavy okolí. Vyhledá-li léčbu, chce pomoci spíše od nutkavých myšlenek na jídlo, tělesných obtíží, deprese a úzkosti, ne od nízké váhy. Spolupráce na reálné změně může být jen zdánlivá. Dívka tají významné údaje a naučí se sdělovat jen to, co se od ní očekává. Někdy vyvolává silné reakce, které od okolí vyžadují hodně sebekontroly, hledání vhodných forem pomoci, podobně jako u toxikomanie.
V motivační terapii se snažíme předat pacientce informaci, že situaci změnit může, když bude chtít, zdůrazňujeme její volbu, poskytujeme emoční i praktickou podporu. Snažíme se jí pomoci najít to, co jí nemoc skutečně v životě bere.
Poskytujeme zpětnou vazbu a další informace o nemoci a léčbě. Argumentace nám nepomůže. K léčbě je nutná pacientčina zodpovědnost a osobní volba. Někdy je nejvíce prospěšná krátká a přímá rada (např. konkrétní změna jídelníčku, jeho skladby). Nabízíme alternativy, různé strategie, pro pacientku nejsmysluplnější. Všichni si uvědomujeme, že neexistuje jediné, jednoduché a časově nenáročné kriterium. Postup je třeba přizpůsobit tělesnému stavu nemocné, její osobnostní zralosti a motivaci. Dále je nezbytná dobrá spolupráce všech zúčastněných: rodiny, školy, trenérů atd. Onemocnění se velmi často vrací i po dosažení cílové váhy a je nutné pracovat na prevenci relapsu.

AŽ NA DNO VYČERPÁNÍ

Když se váha nemění žádoucím směrem, léčba nedaří, je nutná konzultace dalšího odborníka. Dosáhne-li hladovění kritické úrovně, je třeba zajistit rychle hospitalizaci, například na jednotce intenzivní péče. Mezi nepřímé známky zhoršení patří velmi nízký puls a tlak (85/60), slabosti v končetinách, dívka nevyjde do schodů ani se neučeše, neudělá dřep, omdlévá, motá se jí hlava, může mít záchvaty se ztrátou vědomí a svalovými záškuby, dalšími příznaky jsou např. stavy zmatenosti a paniky s bušením u srdce, vyrážka na kůži podobná spalničkám, dušnost, extrémně chladné a modré prsty, vyčerpanost. I tehdy, není-li nutná hospitalizace, je zásadní výběr vhodného dalšího postupu. Když anorexie vzniká časně, zastaví se fyzické i duševní zrání jedince a ovlivní celou rodinu i sourozence. Jsou často bezradní, trpí pocity viny i jinými psychickými obtížemi. Kvalitní programy se zabývají i těmito problémy. Dostupnost kvalitní péče je úkolem celé společnosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kesty-days kesty-days | 31. prosince 2007 v 10:39 | Reagovat

ahojky přihlas se do mé bleskovky šanci máš taky :o)

www.kesty-days.blog.cz

2 iwwinka iwwinka | 1. ledna 2008 v 23:04 | Reagovat

de i něco míň než 34?...

3 katka.bila katka.bila | 2. května 2008 v 17:07 | Reagovat

jujky , no já tento týden pořád do sebe cpu ! , pokaždé když něco sním tak hned si jdu vzít něco jinýho a večer ,no tak o tom ani nemluvím .. :D:o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama